FESTIVAL STARÉ HUDBY
"Novoměstské hudební slavnosti 2003"
28.11. - 30.11.2003, evangelický kostel v Novém Městě na Moravě


PROGRAM

pátek 28.11. 2003 v 18.00 hod.
ZUZANA LAPČÍKOVÁ a VERONIKA JÍCHOVÁ
Moravská lidová hudba ve středoevropském prostředí

sobota 29.11. 2003 v 18.00 hod.
CAPELLA REGIA Praha
Adventní rosička středoevropského prostředí

neděle 30.11. 2003 v 17.30 hod.
ARS BRUNENSIS CHORUS
Duchovní hudba vrcholného baroka


pátek 28.11. 2003 v 18.00 hod.

ZUZANA LAPČÍKOVÁ 
(narozená 16. 3. 1968 ve Zlíně)

hraje od dětství na klavír a na cimbál, tančí a zpívá. Na brněnské konzervatoři absolvovala hru na cimbál a etnologii a hudební vědu na Masarykově universitě v Brně. Už léta patří k nejžádanějším sólovým zpěvačkám a cimbalistkám na naší folklórní scéně. Vyhrála řadu národních soutěží a zúčastnila se mnoha mezinárodních festivalů. Hrála a nahrávala s několika cimbálovými muzikami, Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, různými komorními seskupeními i orchestrálními tělesy. Od svých patnácti let vedla hudební i taneční složky národopisného souboru Včelaran z Bílovic u Uherského Hradiště (Laureát MFF ve Strážnici 91´, 96´), pro který dramaturgicky a hudebně připravila nahrávku "Balada o Veruně". Jako CD a LP (Bonton) sklidilo toto album cenu kritiky jako nejlepší autorská nahrávka folklórního materiálu roku 1991. Natáčela s velkou radostí hudbu brněnského muzikologa Prof. Miloše Štědroně a podílela se s Idou Kelarovou na ojedinělém propojení krásných ženských hlasů různých žánrů. ( Její diskografie čítá na 27 titulů ).
Do doby studia na brněnské konzervatoři spadají počátky spolupráce se spolužákem, houslistou Petrem Růžičkou, absolventem oboru komorní hudby na Paris conservatoire de supperiere de musice de tance a muzikologie na pařížské Sorbonně, dnes působícím v Paříži. Od roku 1992 se jako zakládající členka podílí na výběru repertoáru, aranžích, sólové hře a zpěvu v triu Ad Lib Moravia, které je otevřeným seskupením hudebníků kolem mezinárodně proslulého jazzového pianisty a skladatele Emila Viklického. V roce 2000 spolu s E. Viklickým a Billy Hartem natáčela v N.Y.C. pro Milestone Records CD nahrávku George Mraze " Morava", která se setkala v jazovém světě s mimořádnou odezvou, když se v prestižním žebříčku deseti nejlepších jazzových nahrávek roku 2001 Jazzitude umístila na pátém místě ve světě. Aktivitami poslední doby jsou úspěšné uvedení představení "Ej,hora,hora" na závěr pařížského multižánrového festivalu Ille d¨France a nahrávka CD "Strom života", kterou pokřtila 20. října Hana Hegerová v Praze. Toto CD bylo v hudebním časopise Folk & Country vyhlášeno za nejlepší nahrávku natočenou v roce 2002.

VERONIKA JÍCHOVÁ 

pochází z rodiny s maďarským a moravským původem. Na housle hraje od svých šesti let.
V patnácti letech se začala specializovat na barokní housle, kterým se učila u různých zahraničních osobností: Catherine Mackintosh, Simon Standage, Daniel Hauptmann, Gerd Uwe Klein a José Vasquéz. V roce 2000 byla přijata Filozofickou fakultou v Brně na Akademii staré hudby do oboru viola da gamba a o rok později, kdy se poprvé otevíral tento obor i na barokní housle, v této době nadále studuje. Spolupracuje s různými soubory specializujícími se na starou hudbu (Musica Florea, Musica Poetica Brno, Collegium 1704, Orpheon consort Wien).
V roce 2001 nahrála s vídeňským Orpheon consort CD "Marin Marais and his friends" a s Musicou Floreou od Jana Dismase Zelenky "Sub olea Pacis".
Mimo jiné se věnuje i folklóru, spolupracuje s Národopisným souborem Borověnka ve Valticích a vede svoji cimbálovou muziku v regionu Podluží.

Program 

Adam Michna z Otradovic
Loutna česká

Anonimus
Hayduczky (staré tance nalezené v Polsku)

Uherské tabulatury
Staré maďarské tance ze 17. stol.

Výběr z nahrávky "Strom života"

Leoš Janáček
Moravská lidová poezie v písních

Bohuslav Martinů
Písničky na jednu stránku

sobota 29.11.2003 v 18.00 hod.

CAPELLA REGIA Praha


Soubor, který byl založen v r.1992, se ustálil jako komorní vokálně-instrumentální těleso zaměřené na stylovou interpretaci převážně české a příbuzné, zejména dolnorakouské a německé, hudby 16. až 18. století. Kmenové obsazení zahrnuje 5 až 6 zpěváků, dvoje housle, violu a nástroje bassa continua. Pro realizaci větších projektů pak soubor zve stálé spolupracovníky z řad zpěváků a instrumentalistů až do velikosti komorního sboru a orchestru s plným obsazením dechových nástrojů. Pro soubor je příznačné pečlivé hudební a muzikologické studium každého projektu i hra na originální instrumenty či jejich kopie. Někteří členové souboru se často podílejí na vědeckém zpracování pramenů a přípravě notových materiálů, které pocházejí z knihoven a chrámových archivů v Praze, Kroměříži, Vratislavi, Drážďanech či Berlíně. Za dobu své existence provedla Capella Regia Praha v novodobých premiérách například tři velkopáteční oratoria Jana Dismase Zelenky (Prosebníci u hrobu Vykupitele, Ježíš na Kalvárii a Bronzový had), základní díla Adama Michny z Otradovic (Svatováclavskou mši, Requiem, Te Deum, Magnificat, výběry z českých písní), Te Deum G. Meltzela, Te Deum Ph. J. Rittlera, Missu Salvatoris P. J. Vejvanovského, Missu Kyritainensis moravského anonyma Libertina a četná instrumentální díla Vejvanovského, ibera a Schmeltzera. Nahrávka Michnova Requiem získala v r. 1993 ocenění Classic 1993. Soubor spolupracuje s Českým rozhlasem v Praze, účinkuje na tuzemských i zahraničních festivalech staré hudby, podporuje akce věnované Praze i renesančnímu a baroknímu umění.

Hana Blažíková (soprán)
Kateřina Doležalová (soprán, harfa)
Ondřej Šmíd (tenor)
Ivo Michl (bas)
Jan Krejča (theorba)
Ondřej Michal (violoncello)
Robert Hugo (cembalo, umělecký vedoucí)

Program 

Adam Michna z Otradovic (cca 1600 - 1676)
Rosu dejte o nebesa (Swatoroční muzyka 1661)

Claudio Monteverdi (1567 - 1643)
Jubilet tota civitas (Selva morale e spirituale 1643)

Giacomo Carissimi (1605 - 1674)
Quo tam laetus

Adam Michna
Swatoroční muzyka (výběr) (1661)

Girolamo Frescobaldi (1585 - 1643)
Canzon Terza per basso

Heinrich Schütz (1685 - 1672)
Ave Maria (Kleine Geistliche Konzerte 1639

Adam Michna
Magnificat (Officium Vespertinum 1648)

PŘESTÁVKA

Heinrich Schütz (1585 - 1672)
Rorate coeli desuper (Kleine Geistliche Konzerte 1639)

Anonym (Itálie 1. pol. 17. stol)
O rosa purpurea

Albericus Mazak (1609 - 1661)
Sub tuum praesidium (Cultus Harmonicus 1649)

Claudio Monteverdi (1567 - 1643)
Salve Regina (Selva morale e spirituale 1643)

Hieronymus Kapsberger (+1651)
Toccata (Libro d´intavulatura di chitarrone)

Karel Václav Holan Rovenský (1644 - 1718)
Adventní písne (výber) (Capella Regia Musicalis 1693)

Heinrich Schütz (1585 - 1672)
Wir glauben all an einen Gott (Kleine Geistliche...)

Několik slov k adventnímu koncertu 

Každé údobí roku má svůj duchovní obsah, svá liturgická pravidla, své zvyky a samozřejmě svou hudbu. Na rozdíl od vánoc, velikonoc a postu, doba adventní byla - zvlášť co se týče hudby - až do poslední doby ne zcela plně reflektována. Přitom ale adventní hudby, nebo hudby ideově a adventem spojené je mnoho.
Pro tento koncert jsme zvolili téměř výhradně adventní hudbu doby třicetileté války, kterou jsme doplnili o několik dalších skladeb. Opřeli jsme se samozřejmě o osvědčené hodnoty jihoněmecké (tedy hlavně české a rakouské) katolické hudby, které jsme postavili do těsného sousedství nejvýznamnějšího protestantského autora 17. století, Heinricha Schütze.
Heinrich Schütz je bohužel v našich zemích stále pouze slovníkovým heslem. Jeho hudba u nás zní jen velmi zřídka a to přesto, že téměř celý život žil a působil v našem těsném sousedství - na drážďanském dvoře. V mládí studoval u Giovanni Gabrieliho v Benátkách a zde vznikla i jeho kniha italských madrigalů - jediná sbírka světské hudby. Schütz je i autorem první německé opery, kterou ale považoval za natolik nevýznamnou, že ji nezachoval. Celé Schützovo dílo směřuje k duchovním hodnotám a autor také vytýkal svému slavnému kolegovi Monteverdimu, že jeho tvorba je příliš světská. Pozoruhodné je, že několik monteverdiho světských skladeb upravil jako duchovní motetta. Náš výběr Schützových skladeb pochází ze sbírky Malé duchovní koncerty, vydané v Drážďanech.
Dva největší italští mistři 17. století Monteverdi a Carissimi reprezentují dva zcela rozdílné styly - benátský a římský. Zatímco benátský styl je pro nás opět pojmem z učebnic hudební historie, o stylu římském jsme se v hudební škole mnoho nedozvěděli. Benátský styl je stylem mší a nešpor - tedy tradičních katolických bohoslužeb, representovaný účestí mnoha hudebních nástrojů a větším množstvím sborů. Naproti tomu v Římě byla už od dob Palestriny věnována pozornost čistému pěveckému projevu. Římský styl navíc kromě tradičních forem duchovní hudby reflektuje i to nejmodernější z baroka - hudbu dramatickou. Zde vznikala první oratoria, která našla v osobě Giacoma Carissimiho svého prvního dovršitele. Díky jesuitům se Carissimiho tvorba rozšířila bleskurychle po celé Evropě a i v Čechách se zachovalo nekolik jeho oratorií.
Adam Michna stojí na pomezí obou zmíněných stylů - o něco staršího - benátského, stejně jako římského, k němuž měl přístup díky svým kontaktům s jindřichohradeckými jesuity. Možná na jejich popud vytvořil i nejslavnější část své tvorby - české duchovní písně. Kromě nich dnes můžeme slyšet i Magnificat ze sbírky žalmů, která byla dlouho považována za ztracenou a byla znovu objevena teprve ve druhé polovině devadesátých let 20. století.
Stejně významým a stejně plodným autorem, kterého můžeme plným právem počítat ke skladatelům českých zemí, byl Alberik Mazák ze slezké Ratiboře. Byl také velmi vlivným autorem duchovní hudby - oblíbenýcm dokonce u vídeňského dvora. Celý život prožil jako cisterciácký kněz v klášteře Heigenkreuz u Vídně. Zdá se, že měl kontakty do Opavy, kde se v jezuitské koleji vyskytovaly jeho skladby. Mazákův hudební styl měl velký vliv na tvorbu mladého Pavla Vejvanovského, který u opavslých jesuitů studoval.

Robert Hugo

neděle 30.11.2003 v 17.30 hod.

ARS BRUNENSIS CHORUS


Smíšený pěvecký sbor ARS BRUNENSIS CHORUS vznikl v roce 1979 v Brně. Od svého vzniku vystupuje těleso v České republice i v zahraničí, úspěšně se účastní soutěží (absolutní vítězství na mezinárodní soutěži IFAS v Pardubicích v roce 1998), jeho vystoupení zaznamenávají rozhlasové i televizní stanice, sbor nahrál několik samostatných CD a na dalších nahrávkách se podílel.
Repertoár Ars Brunensis Chorus je dlouhodobě orientován na skladby a capella období renesance a baroka a na díla soudobé, zejména české tvorby. Sbor je známý premiérovým prováděním skladeb Vladimíra Franze, Jiřího Pavlici, uváděním skladeb Petra Ebena či Petra Řezníčka. Nezanedbatelný je rovněž podíl děl vokálně instrumentálních, na jejichž provádění sbor spolupracuje s ansámbly jako jsou Moravská filharmonie Olomouc, Brněnský komorní orchestr nebo komorní orchestr Slovenské filharmonie Musica Aeterna. Od roku 1996 se soubor specializuje na provádění barokních kantát a oratorií (díla J. S. Bacha, G. F. Händela, A. Vivaldiho).
V roce 1999 uvedl sbor na svém výročním koncertě Händlovo oratorium Izrael v Egyptě (s britským kontratenoristou R. Tysonem a Musicou Aeternou), které několikrát reprizoval, naposledy s velkým úspěchem v říjnu roku 2001 v rámci festivalu Bratislavské hudobné slávnosti.
Na předešlou spolupráci se skladatelem Vladimírem Franzem navázal Ars Brunensis Chorus letos v zimě 2002 natočením jeho scénické hudby k představení Národního divadla v Praze Markéta Lazarová (režie J. A. Pitínský).
V sezóně 2002/2003 účinkoval sbor mimo jiné na Haydnově festivalu v Dolní Lukavici, opakovaně vystoupil spolu s Cimbálovou muzikou Antonína Stehlíka před vyprodaným chrámem Sv. Mikuláše ve Znojmě a brněnské publikum potěšil několika originálními projekty ("Madrigaly", "Mše"). Na sklonku sezóny se Ars Brunensis Chorus opět věnoval nahrávání pro rakouský label Vienna Modern Masters a spoluúčinkoval na koncertech s Moravskou filharmonií Olomouc.
Sezónu 2003/2004 zahájil sbor účinkováním na festivalu BAROKO 2003 v Olomouci, kde provedl spolu se slovenským komorním orchestrem Solamente Naturales novodobé premiéry děl A. J. N. Brosmanna a A. Mašáta, která zazní také na dnešním koncertě.
Od roku 1993 řídil těleso Roman Válek, nyní je hlavním sbormistrem Dan Kalousek.

Dan Kalousek
pracoval od roku 1998 jako druhý sbormistr Ars Brunensis Chorus, od podzimu 2000 je hlavním sbormistrem tohoto tělesa. Jako zpěvák prošel několika pěveckými tělesy, účastnil se také řady koncertů s tuzemskými i zahraničními festivalovými sbory. Po maturitě na gymnáziu vystudoval konzervatoř v Brně v oboru kompozice a dirigování. V současné době je posluchačem Hudební fakulty JAMU v oboru dirigování orchestru. Za své působení v roli sbormistra Ars Brunensis Chorus podnikl s tímto tělesem řadu koncertů u nás i v zahraničí, dále se se sborem podílel na několika CD nahrávkáchve spolupráci s Jiřím Pavlicou, skupinou Jablkoň a zakázkách pro vydavatelství Vienna Modern Masters. S Vladimírem Franzem spolupracoval při natáčeních scénické hudby k představením pro Národní divadlo v Brně (Kráska a zvíře) a Národní divadlo v Praze (Markéta Lazarová). Jako hostující dirigent spolupracuje s Městským divadlem v Brně.

ENSEMBLE BAROQUE
sdružuje hudebníky věnující se tzv. autentickému provádění převážně barokní hudby. Členové ansámblu jsou frekventanti prestižních kurzů staré hudby u nás i v zahraničí a působí jako sólisté. Ansámbl pracuje projektovým stylem a má na svém kontě řadu projektů, převážně vokálně-instrumentálních (D. Buxtehude - Magnificat, J. S. Bach - Actus Magicus, moteta, A. Vivaldi - Missa in D, M. A. Charpentier - Missa du minuit, A. Dumont - moteta, A. V. Michna z Otradovic - Mše 1, 3, 5, G. P. Telemann - Missa brevis, Hudba na dvoře Rudolfa II. aj.). Od roku 1995 soubor pravidelně spolupracuje s Ars Brunensis Chorus. Poslední společné projekty zahrnovali Bachovy a Telemannovy adventní kantáty a Bachovu Mši G dur.

sólisté:
Naďa Hrdinová (soprán)
Markéta Pleská (alt)
Jakub Herzan, j.h. (tenor)
Tomáš Král (bas)

Program 

Antonín Mašát
Litanie Lauretanae (d moll)
Te Deum laudamus

Antonín Jan Nepomuk Brosmann
Vesperae solemnes in C

Johann Sebastian Bach
Lutherische Messe in G major BWV 236